Historie a počátky turistiky
Z počátku psaní článku se nechytám žádných časových dat ani encyklopedických názvů, ale představuji si naší českou krajinu, jak mohla vypadat před mnoha a mnoha lety v dobách příchodu praotce Čecha. Asi se jen těžko můžeme bavit o turistice na počátku 16. stol., ale v té době po naší krásné zemi kráčeli lidé, a aniž by tenkrát cíleně vyhledávali půvabná místa skalních měst a horských zákoutí, přece jen jim již tehdy emoce museli dávat najevo příjemné pocity. Možná tato místa jim dávala napovědět kde si vybudovat svá obydlí a kudy putovat z jednoho místa do druhého.
Muselo to svého času působit opravdu půvabně. Těžko si dnes ze siluety krajiny odmýšlet všechna ta lidská stavení, vymýcené lesy a upravená koryta řek. K tomu je ale nutno dodat, že pobyt v přírodě nebyl zdaleka tak bezpečný jako dnes. Mnohá zvířata žila svým divokým životem a byla životní nástrahou pro člověka, který musel nocovat venku. Ani cesty pro tehdejší obyvatelstvo nebyly nikterak snadné. Řeky, ty se například překonávaly broděním v mělkých částech přírodních brodů. V takových místech se také postupně zřizovali přívozy a na některých z těchto míst byly prvně vybudovány dřevěné mosty, které chránily bezpečné překonávání řek. Pro bezpečnost a kontrolu na stezkách byly budovány mnohé hrady a pevnosti.
Ty mimo jiné zajišťovali údržbu těchto cest a stezek. Při svém putování jste tehdy potkávali strážnice, které byly umístěny na strategických místech s dobrými rozhledovými poměry. Z dnešního pohledu takové tehdejší putování vyvolává dojem pohádkové cesty, protože v okolí cest bylo postaveno také velké množství tvrzí, šlechtických sídel a rybníků pro napojení pro koně a dobytek. Ovšem v těchto malebných představách poněkud mizí fakt, že cestování bylo velmi fyzicky náročné. Pro představu cesta z Českých Budějovic do Prahy trvala čtyři dny.
Pro pobavení
Pokud jste tuto cestu podnikli obchodně, do cestovního dokladu jste mohli na jednu cestu uvést i doklad na proplacení nových bot. Je na to dnes zajímavý pohled, jak kdysi běžné činnosti spojené s vlastní obživou, jsou dnes posunuté spíše do roviny sportu s hi-tech vybavením. Pokud by dnes někdo z vás vyrazil pracovně pěšky z Českých Budějovic do Prahy, stálo by to jistě za povšimnutí.
Nebylo to tehdy snadné, ale na těchto cestách vyžadujících několikadenní pochod se vhodně vyskytovali odpočinkové stanice nabízející nocleh a občerstvení kde poutníci mohli nabrat nových sil. Tam, kde cesta byla nesnadná, se často vyskytovali různí řemeslníci, kteří pomáhali s opravou poškozené výstroje koní a vozů, ale také ševci a krejčí. Každý si dokáže představit, jak kolem těchto cest vyrůstaly krčmy, kde se občas pocestní zdrželi i na několik dní. Zajímavostí také je, že v okolí těchto odpočinkových míst vznikali i kostely a kapličky kde poutníci děkovali Bohu za šťastnou cestu a návrat domů.
Krčmy, které kdysi stávaly kolem cest byly rozděleny pro chudší i bohaté zákazníky a podle toho se také měnil jejich jídelníček. V těch chudších se podávali různé kaše, které se dělali slané i sladké dochucované různými druhy ovoce. Také se velmi často z obilí dělávaly placky pečené na kamenech nebo v pecích. A co k tomu? Jednoduše zelenina… například mrkev, petržel, tuřín či řepa.
Ti bohatší si mohli dopřávat z mého pohledu takřka vše, na co měli chuť. Samozřejmě se jedlo maso a to od drůbeže přes jehněčí až k drobné zvěři jako jsou veverky, ptactvo nebo třeba žáby. V Českých zemích se také hojně podávaly ryby a to i ty mořské, které k nám byly dováženy.
Přátelé, ruku na srdce. Jedno z hlavních lákadel k zastavení v krčmě tenkrát i dnes bylo pro muže i ženy pivo. Tento pro nás lahodný nápoj zaháněl žízeň všem napříč společenským vrstvám. Tato chuť k pivu i pivovarnictví má u nás velkou historii. První zmínka o pivu v Čechách pochází již z roku 993.
I v tomto článku vám představím významnou osobnost své doby:
Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic (1564 Klenová – 21. června 1621 Praha)
Byl to český šlechtic z rodu Harantů a v našem případě ho zmiňuji jako významného cestovatele a spisovatele kde ve svém cestopisu (1608) popsal cestu do Svaté země a Egypta. Kryštof Harant byl nadaný a naučil se ovládat sedm jazyků, zeměpis a historii. Navštívil mimo jiné Osmanskou říši, Středomoří nebo Palestinu. Za svou účast na českém stavovském povstávání byl 1621 katem Mydlářem popraven.
Citát: „Tolik jsem krajin světa projel, u tak mnoho
pohanských národů býval, tak mnoho na zemi i na
moři nebezpečentví vystál, a nyní, hle, v vlasti mé
nevinně smrt násilná mi se činí! A to rukou těch,
jimž jsem po všecken věk svůj sloužil,
jako i otcové moji. Bože, jim odpusť!“
Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic
Ještě je zde pro vás zajímavost o Kryštofu Harantovi s typem na výlet.
Naše osobnost trávila svou nejplodnější část života na hradě Pecka, kde v tomto období hrad zažíval svůj největší rozkvět. Na peckovském hradě měl Kryštof Harant pravděpodobně vlastní orchestr, se kterým své skladby uváděl pro širší publikum. Od roku 1993 na Pecce každý druhý rok probíhají Harantovské slavnosti historického zpěvu - nesoutěžní přehlídka zaměřená na českou hudbu období renesance.
Hrad Pecka
Hrad Pecka je jediným interiérově zpřístupněným památkovým objektem v celém regionu středního Podkrkonoší a Krkonoš.
Láká nejen krásnou okolní krajinou s jedinečnými výhledy na hřebeny Krkonoš, ale dvěma prohlídkovými okruhy zaměřenými na vlastní, autentickou historii hradu a městečka Pecka.
Hrad Pecka
Původně gotický hrad z přelomu 13. a 14. století byl později přestavěn na renesanční zámek. V roce 1830 však vyhořel a zchátral. Po celé 20. století zde probíhaly opravy, díky nimž je nyní, ve dvou prohlídkových trasách, zpřístupněn celý západní palác a rozsáhlé sklepení.
Nejznámějším majitelem Pecky byl cestovatel, spisovatel a hudební skladatel Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic. Pecku ale vlastnily i jiné významné osobnosti, například páni z Rožmitálu (švagři Jiřího z Poděbrad), nejvyšší písař království českého Mikuláš Hořický z Hořic (zač. 16. stol.), po Harantově smrti pak krátce i Albrecht z Valdštejna. V současné době hrad nabízí dvě prohlídkové trasy, je dějištěm řady kulturních i společenských akcí.
Kde najdete hrad Pecka?
Zdroje:
encyklopedie.ckrumlov.cz
cs.wikiquote.org
hradpecka.cz